Ohlédnutí za 31. ročníkem Běhu svatého Václava
Vše začalo brzy ráno 28. 9. kdy se organizátoři a pomocníci začali sjíždět na Starý Jičín k místnímu malebnému kostelu. Všechny je čekala spousta práce jako: vyvěsit start a cíl, vyznačit a uklidit trasu, nachystat zázemí pro registraci, postavit stany pro občerstvení a prodej triček atd.
Od 8:30 začala registrace a na letošní běh se celkem registrovalo 207 účastníků všech věkových kategorií. Do startu sice zbývala ještě asi hodina, ale než jsme se nadáli, bylo skoro 10 hodin a po společném focení se všichni chlapci a muži začali rovnat za startovní čáru. Napětí stoupalo a všichni nedočkavě očekávali odstartování závodu. Konečně se rozeznělo hlasité odpočítávání a všichni závodníci vyběhli. Za startovní čáru se téměř hned po odběhnutí posledního závodníka začali shromažďovat ženy a dívky. Pětiminutový odstup se táhl nekonečně dlouho. Po odstartování jsme konečně všechny vyběhly. Po prvních pár stovkách metrů se ukázaly kvality těch nejlepších závodnic, které rychle mizely někde vepředu. Po několika minutách jsem začala potkávat skupinky chlapců kteří se rozhodli pro mírnější tempo. S výhledem na Svinec jsem se pomalu, ale jistě blížila k Zámečku. Pak už zbývalo “jen” vyběhnout kopec kolem kostela a za hlasitého povzbuzování fanoušků v cíli běžet vstříc druhé polovině závodu. Teď už i mírný kopec kolem hřbitova začíná být nepříjemný. Chvíli po proběhnutí kolem stánku s pitím už byl vidět “rozcestník” v podobě několika osob v oranžových vestách které ukazovaly směrem k tolik obávanému krpálu. Nebýt stromů, kterých bylo možné se zachytit, by bylo téměř nemožné ho zdolat. Po nekonečné stoupání jsem si skoro za odměnu seběhla z hradu a za povzbuzování diváků proběhla cílovou rovinkou. A pak už to probíhalo jako obvykle. Od zdravotníků jsem dostala hroznový cukr a šla jsem si vystát řadu na párek v rohlíku. Ještě, že jsem se mohla při tom nekončícím čekání občerstvit buchtami, koláčky, perníčky a záviny, které byly velmi prakticky umístěny hned vedle fronty. Po doběhnutí posledních účastníků přišlo na řadu vyhlašování, kterému předcházela modlitba Anděl Páně vedená otcem Marcelem.
Celkovým vítězem letošního závodu se stal Jiří Kvita a obhájil tak své loňské vítězství. Mezi ženami byla potom nejrychlejší Adéla Bartoň Haitlová.
Po rozdání cen a medailí nejrychlejším běžcům byla celá akce zakončena slavnostní mší svatou v místním kostele.
A co dodat závěrem? Snad jen to, že letošní ročník Běhu Sv. Václava byl opět vydařený a měl skvělou a neopakovatelnou atmosféru, díky které se už teď můžeme všichni těšit na 32. ročník!
M.A.
